Co z těch dětí vyroste?

Do chvíle, kdy má mrňous sice nějaké povinnosti, tak je může udělat dříve nebo později, nebo vůbec ne, jako třeba uklidit si hračky, vyčistit si zuby nebo spát ve školce, je stále bezstarostné děcko.

Ale ve škole ty povinnosti už udělat musí, ve chvíli, kdy se to po něm žádá. To je ten hlavní přelom. Už první den musí udělat rozhodnutí, zda půjde do školy se školní taškou nebo bez ní. Když se rozhodne, že půjde bez ní, jak mu radí maminka i tatínek, tak pak před školou bulí, protože kamarád či kamarádka tašku mají a on (ona) ne.

Až do zazvonění zvonku na přestávku musí dávat pozor co říká paní učitelka (páni učitelé už se skoro nevyskytují), nesmí se bavit se sousedem, nesmí vykřikovat ani jíst svačinu, teprve až po zazvonění. A to je na jednoho, do té doby svobodného človíčka moc věcí najednou. Sice už se na školu připravoval v předškole ve školce, ale to ještě nebylo tak vážné, bylo to jen jako. A na jako se hraje bezvadně.

Obzvláště klučíkům dělá potíž vydržet sedět na zadnici skoro hodinu, jejich temperament s nimi šije a tak se takový neposedný kluk chystá vybouřit alespoň o přestávce. Ale ouha, místo skotačení se leckde musí způsobně procházet chodbou, popíjet z domu přinesené pitivo a přikusovat housku. Je z té školy tak utrmácený, že jestli nemá tu správnou a šikovnou paní učitelku, která to s dětmi opravdu umí, už po týdnu začne škemrat, že do školy nechce.

Jenže musí. Musí, mimo soboty a neděle, nebo mimo nejbližšího svátku, kdy se do školy nemusí, nebo když onemocní, a hlavně když nastane čas prázdnin. Za každého počasí cupe s těžkou taškou na zádech, nebo se nechá vozit autem až do školy. Doma dělá úkoly, připravuje si školní tašku na další den a až pak, jestliže má takový kluk štěstí, tak se může vyřádit na hřišti s kamarády.

Je konec svobodného a krásně bezstarostného dětství, škola začala. Začal život s povinnostmi.

Prvňáci, šťastnou cestu do školy!

Historické foto pochází z Dlouhé Lhoty, z Jihomoravského kraje. Čím mě zaujalo:

Paní učitelka vypadá značně zničeně a musí se podpírat, aby vydržela stát. Z dětí se usmívá jen jedna holčička a to ještě jen tak malinko, pohled některých dětí se mi jeví přímo nepřátelský, některý smutný a některý bojácný. Žádné dítě není obézní. Úplně vpravo stojící chlapeček, má úžasné “blaťáky”. Je vidět, že fotograf si dal záležet na vyváženém uspořádání skupinky. Jedná se o jednotřídku? Co asi z těch dětí vyrostlo?

Z historických dat obce jsem se dozvěděla, že:

“Rok 1920-21 – dne 28.10. byla oslava. Fr.Čech vyzval přítomné, aby hojně přistupovali k čtenářskému kroužku, jenž koupil přes 50 knih. Dne 16.února byl soupis obyvatelstva, v Dlouhé Lhotě bylo napočteno 209 obyvatel”

Obrázek nahoře – klik

Psáno pro BigBlogera – klik

Advertisements
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

17 thoughts on “Co z těch dětí vyroste?

  1. Tak to se mě stává opravdu málokdy, většinou jsem nějak „opožděná“.
    Já a můj manžel vzpomínáme na svého prvního pana učitele dodnes, měli jsme totiž stejného a měli jsme ho moc rádi. Je to člověk od člověka a chudák dítě kterému se to nepoštěstí, ať to bylo tenkrát nebo dnes, někdy na tom záleží po celý život a tak těm drobečkům přeji takového pana řídícího, tak jsme mu říkali, a s láskou.

  2. Ten snímek se mi moc líbí, ráda si takové staré prohlížím. Dívám se i na to, co mají děti na sobě. Kluci v té době, hojně nosili sáčka a holčičky zas zástěrky. Pamatuji si na jednu svou, kterou jsem milovala, neboť měla krásné volánky, které mi maminka vždycky hezky nažehlila. 😉
    Všem prvňáčkům přeji, do jejich školních let, vykročení tou správnou nohou. 😀

  3. Ta paní učitelka vypadá opravdu zruchaně. Možná sloužila jako předloha k té paní učitelce z Obecné školy, co nosila růžové kalhotky a odvezli jí nakonec do blázince.
    Když koukám na toho klučíka vzadu uprostřed, jinak to nevidím.

  4. Mne sa zdá, že postoj pani učiteľky na fotke je ako keby to bol postoj tehotnej ženy. Ktovie….
    Slovenskí školáci sadnú do školských lavíc až 5. septembra. To teda za mojich školských liet určite nikdy nebolo, aby sme mali tak dlhé prázdniny.
    Daniela

  5. Se základní školou začínají povinnosti a kázeň a se střední je to potom ještě horší. Sbohem, bezstarostné dětství, sbohem prázniny!

    Ne, omlouvám se… nechala jsem se unést 😉 Napsala jsi to moc hezky a máš ve všem pravdu. Je to tak. A ta fotka… víš, kdybys nevypsala všechny ty věci, které tě na ní zaujaly, možná bych si jich ani nevšimla. Ale teď… je to opravdu tak. Co to asi bylo za třídu? A jaké v ní byly vztahy?

  6. Já bych to s tím „koncem bezstarostného dětství“ neviděl tak tragicky :-). Někdy si říkám, jestli se to dětem dospělí víc nesnaží vsugerovat, než že by to byla skutečnost. Uz jsem slyšel mockrát v různých souvislostech doslova strašit děti školou, byť třeba jen v legraci.

    Na vlastní první třídu mám jen velmi matné vzpomínky. Pamatuji si hlavně, že jsem celý rok dovedně skrýval, že jsem se už dávno předtím naučil číst, protože rodiče se báli, aby jim to škola z výchovných důvodů nezazlívala, i když oni v tom byli nevinně :-).

  7. Neviem, kde robím chybu pri písaní komentárov. Veď som sem už kedysi dávno do diskusie prispela a komentár sa objavil. Teraz tu zase tie posledné nevidím 😦

  8. Já taky nevím proč padá některý komentář do spamu a ostatní ne. Vůbec nevím, Danielo, proč právě ten tvůj. No, už jsem jej osvobila. Musím zavítat i k tobě na blog.

    Díky vám všem za bezva komentáře.
    Jsem nějak málomluvná, příště to napravím, snad 🙂

  9. To je pěkná fotka. A paní učitelka vypadá opravdu dost unaveně… čím to asi bude.
    S těmi povinnostmi máš pravdu, dětství jim sice nekončí, ale bezstarostná doba ano. A už se to s nimi potáhne až do důchodu, jestli se ho dožijí… protože po základce následuje střední škola nebo učńák, pak výška nebo rovnou práce. A práce, to je hotovo.. žádné prázdniny, žádné ředitelské volno, snad jen svátek… a to ještě nemusí platit všude.
    Ať si děcka té školy zatím užívají. I když se jim tam možná nelíbí…

    P.S. vidím tu nový pěkný kabátek, vypadá sympaticky!

  10. Nevím, co k tomuto tématu napsat. Mě 1. třída jaksi míjela. 😀 Chodila jsem hodně za školu, protože jsem se najednou z venkova dostala do velkoměsta a všude bylo na ulicích tolik zajímavých věcí. Paní učitelka byla navíc hysterka, která mě nesnášela. Sympatie byly oboustranné. Taky mi „lezla krkem“. Ve 2. třídě jsem dostala Paní učitelku. Přesně věděla, co potřebuji, byla moc hodná, trpělivá, zkušená. Potom mě teprve začala škola trochu bavit.
    Proto si na svojí první cestu do školy vůbec nepamatuji.
    Naďo, musím ti pochválit novou úpravu blogu, líbí se mi. 🙂

  11. Vendy a Jarmilo, díky za vaše komentáře a chválu kabátku, už to změnu potřebovalo. Nová úprava jde z léta do zimy a tak je taková komornější 🙂

  12. Ha, kde to jsem? Tady jsou nějaké velké změny. Koukám ale, že ti zmizela jména u komentářů, možná jsem ti vpadla doprostřed tvoření, přijdu se ještě podívat. 😀 😉 Jarka

  13. Hlavně ať z těch dětí vyrostou zase a pouze děti…
    Růst by se mělo zakázat. (jako mě!) Ale uznávám svobodnou volbu…
    Můžu přiznat bez mučení, že nemám školu rádo a že mi spíše vzala a bere a už se těším, až budu moci studovat něco, co mě skutečně zajímá! 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s