S čím jste přišla?

velbloud Nedá se nic dělat, občas musím k doktorům i sama se sebou. Kdysi jsem zde psala, jak jsem se ošklivě natáhla na chodníku, kde byla zrádná ďoura zapadaná listím. Natloukla jsem si koleno a to dost. Neupadla jsem na něj poprvé, už jednou jsem si způsobila polízanici, když jsem chtěla ušetřit a koupila si letní boty na tržišti. Nejen, že jsem neušetřila, neb jsem vratké boty vyhodila a musela si koupit nové, ale koleno se mi dost ošklivě zanítilo a dlouho mi jej paní doktorka léčila. Prostě když upadnu, tak pohromu na sebe vždycky vezme koleno pravé.

Po posledním pádu, asi před dvěma lety, mně to pravé koleno potichu a bez varování vyrobilo tzv. vodu, jako se děje velbloudovi v hrbu a bylo to docela nepříjemné. Já jsem si, jako vždy, myslela, že to rozchodím a rozpráškuju, ale ono ne. Ta voda (správně výpotek) se tam usilovně držela, až jsem ledva chodila. Jelikož chodit musím, tak jsem jednoho dne zavítala k lékaři. Ten mi vodu odborně odstranil a já zase mohla běhat s oplasklým kolenem.

Nedávno si koleno vzpomnělo, že by si ten naschvál mohlo zopakovat a vypotilo tekutinu, co mohlo nejvíce. Stále jsem čas na návštěvu doktora neměla, (ukažte mi důchodce, který má čas), až jsem si jednoho dne musela přiznat, že takhle už to dál nejde. Chtěla jsem se objednat k tomu samému doktorovi, ale na just měl 14 dní dovolenou, a to já tak dlouho už nemohla čekat. Vzala jsem na poradu internet, našla nejbližší ortopedii a objednala se. Měla jsem radost, že čekací doba byla pouhé 3 dny a tak už jen pro kompletní informaci jsem se zeptala na jméno pana doktora. Znělo velmi nečesky, přímo cizokrajně.

Nastal den D a já se ocitla před dveřmi ordinace. Zajímavé bylo, že před těmi dveřmi seděly jen mně podobné ženštiny, tedy nemladé a nehubené. Dveře ordinace se otvíraly ve velmi krátkých intervalech a tak jsem si medila, jak to odsejpá.

Padlo mé jméno, já vešla dovnitř a spatřila u stolu sedícího pana doktora, který klofal do počítače. Vypadal, jakoby vypadl z oka italskému mafiózovi z minulého století. Vlasy černé, kučeravé, na ramena, postava sporá, svalnatá, vzrůstu malého, pleť snědá, barvu oka jsem nespatřila. Od stolu zaznělo: “S čím jste přišla?” Chtěla jsem být humorná a říct, že s flaškou, ale žádnou jsem neměla a pan doktor nemusel mít smysl pro humor. Odpovídám, přišla jsem s kolenem. Zazněl povel – lehněte si. Poslechla jsem v cuku mrku a v rychlosti vylíčila, proč jdu s tím kolenem. Pan doktor mi koleno prohmatal, píchnul mi do něj injekční jehlu se stříkačkou a teprve pak, když jsem sebou cukla, protože jsem to ještě nečekala, mě upozornil, že to píchne. Odčerpal mi tekutinu, pochvaloval si jak to teče a hned mi nabídl, že bych mohla při kontrolní návštěvě dostat injekci proti artróze, ale že stojí 1200,- Kč a jsou potřeba dvě ročně. Aniž jsem se vzmohla na odpověď, sestra mi obvázala koleno, pan doktor mě vypakoval s receptem a to se mi poprvé podíval do obličeje.

Přestala jsem se divit jak to u něj jde rychle a taky tomu, že se od RTG ozývalo jméno paní, která se na oplátku neozývala. Posléze se totiž vysvětlilo, že v ordinaci popletli jméno na žádance a na RTG byla vyslána úplně jiná paní, čekající až bude vyvolána. Že by se nedočkala, bylo evidentní. Já jsem se dočkala a teď čekám, zda byla z mého kolena odčerpána voda všechna, protože to stále nějak není ono 🙂

Reklamy
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

24 thoughts on “S čím jste přišla?

  1. Naďo, jako bych četla o sobě. Mám potíže se stejným kolenem. Od loňského podzimu mě trápí. Napřed mi pan dr. dával protizánětlivé injekce, což na chvilku pomohlo. Ale pak začalo koleno opět bolet. Protože jsem srab, tak jsem koleno mazala všemi možnými mastmi, abych se vyhnula návštěvě u dr. Nic nepomáhalo, v červnu jsem sotva lezla. Nezbylo než vstoupit do jámy lvové. Pan dr. seznal, že se mi udělala voda a že mi jí vycucne. To mě polil studený pot. Jak řekl, tak udělal. Něco vyteklo a mě se ulevilo. To bych ale nesměla být já, abych zase něco nevyvedla. Když jsem byla fotit v Hlinsku, tak jsem také stoupla do díry v chodníku neb jsem čučela po nějaké barabizně a ne pod nohy. Ten držkopád si nepřej vidět. Odřela jsem si obličej, skla v brýlích (ještě že se nerozbila a neporanila mi oko), potloukla všechny údy a nejvíc pravé koleno. Ani se mi nechtělo vstávat. Krev crčela, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem si nic nezlomila. Nejvíc to odneslo pravé koleno. Hned doma jsem to ledovala a modlila se, aby se otok a modřina ztatila. Jak jsem byla bláhová. Já mazala Ibalginem a v koleni se vesele tvořila další voda. Tento týden mi nezbylo než podstoupit bolestivou proceduru vypuštění vody znovu. Pan dr. mě ujistil, že se to může opakovat. To bych, kdybych mohla, skákala radostí. Pak něco mlel o vitamínových injekcích, ale to jsem raději neposlouchala. Mám pocit, že to moc nepomůže. Leda tak od slušné sumy v peněžence. Tož budu očekávat světlé zítřky a doufat, že tam za čtvrt roku neskončím znovu.
    Pravým kolenům zdar! 😀

    • Jarmilo, moc hezký komentář! Ano, pravým kolenům nazdar! 🙂 Snad nám někdo ten fenomén kolena právě toho pravého, vysvětlí 🙂

    • Vypadá to, že by to ten hrách mohl být, ale neklečela, byla jsem jako dítě dost hodné, pak jsem si to jako studentka vynahradila, ale na kolena by mě v té době nikdo nedostal 🙂

      • Já jsem jako dítě školou povinné klečela dost často. Byla jsem totiž hrozně tvrdohlavá. Než bych se ponižovala, tak jsem raději klečela. 😀

        • Já jsem taky klečela dost často, ale ne z tvrdohlavosti; prostě za trest :-). A hlavně kvůlivá tomu, že jsem nepohlídala brášku a cosi se stalo …

  2. Jinak – Naďo, pěkné počtení, ty trable známe obě (já jsem na žbloužku ještě dopadla dobře, viď).Jo, a vzpomněla jsem si, že ses ptala na toho doktora, tak já ho neznám, ale povědomost o něm asi mám :-).

  3. Pane jo. Zdá se, že se mám nač těšit. Ten doktor byl teda drsoń, to ti povím… Snad bude koleno dobré! Nevím, jaký lidový prostředek bych ti poradila, aby byl účinný… jestli vůbec nějaký existuje.
    Mně se zase stává, že se doktor zeptá, co mi je. No, na jednu stranu chce vědět, s čím vlastně jdu, na druhou stranu mi ale přijde legrační tenhle dotaz, protože to by měl vlastně zjistit on… .-)
    Nejlepší je být zdravý, ale ono to v praxi takhle nefunguje… 😦
    (A už se vidím někdy v osmašedesáti, jak makám v pracovním procesu, s bolavými kyčlemi, koleny, zlobícím žaludkem, špatnýma očima a podrážděnou slinivkou. Nemluvě o nachlazení močových cest, achjo…)

    • Posunutý odchod do důchodu je děs. Já jsem mimo přestávky na děti pracovala celý život a v 60 jsem cítila, že už ani další den. Jsem ráda, že jsem se důchodu dožila. 🙂

  4. Tak na padání, to jsem kadet. Jak jsem upadla před 2 měsíci, tedy pro změnu na levé koleno a výron byl v pravém kotníku, tak to levé koleno mám stále červené. Já si teď nevzpomenu, jak se odborně jmenuje té poruše, která způsobí, že se rána hojí dlouho a je pak na ní taková červená boulička dlouho než zbělá, ale nezmizí. Taky se to někdy tvoří po operaci. A bac do mne, zapomněla jsem. Tak mám památku a klečet mi na něm pořád moc dobře nejde. Chodit ale můžu, tak uvidíme. Ale jak říkám, o mém padání bych mohla napsat knihu.

    • Tak to, co píšeš, Líbo, to by vypadalo na rosol 🙂 Asi se sám od sebe nesmrskne, ale po dalším pádu by mohl prasknout a tak by ses ho mohla zbavit bez doktorů 🙂

  5. S taháním vody z kolene nemám zkušennost, ale moje tchýně ano, ba i moje o 14 let mladší sestra. Podle toho jak obě sleduji, tak vidím, že jak se jednou voda udělá, dělá už se pořád a čím je člověk starší, tím to vytažení dá úlevu, na kratší dobu. 😦 Ta injekce proti artróze, by byla určitě dobrá, ale korunek je to hodně moc.

    • Počítám s tím, že se ta nepříjemnost opakuje. S tou injekcí, Jarko, se rozmýšlím, musím ještě někde pochytat nějaké informace,

  6. Tak Nado koukam, ze te take potkalo stari. Mne neboli jen koleno ale cela anatomie. Ja to s mym kolenem budu resit tak, ze se vykvajznu na doktory a pozvu si instalatera a ten mi do kolena namontuje kohoutek a ja vodu vzdy vypustim.

  7. Toto je môj prvý pokus zapojiť sa do diskusie na nete. Chcem poradiť.

    Mám 62 rokov a toto leto som si po prvý raz zranila koleno – ľavé. Zakopla som o zábradlie, keď ma venčil náš pes – pražský krysarik Mimi. Ako mám už desaťročie vyskúšané, urobila som si samorýchloliečbu Arnikou montana 9 a trochu to pomohlo. Lenže na druhý deň som musela absolvovať cestu k synovej obvodnej lekárke syn si deň predtým roztrhol achillovku, operovali ho a potreboval injekcie proti embólii. Koleno som si síce fixovala pružným obväzom, ale keď som sa vrátila po dvoch hodinách chôdze domov, veľmi napuchlo a zapálilo sa. Vyskúšala som všetko, čo som doma mala a nič. Večer som nemohla spať, ako veľmi to bolelo. Tak mi napadlo, že vyskúšam obklad z aloe vera, ktorú som kúpila za pár eur v Lídli. Rozrezala som celý list a gelovitou časťou som si ho obväzom priložila na koleno.
    Ráno zápal zmizol, koleno dosť odpuchlo. Opakovala som to ešte raz alebo dvakrát a mohla som chodiť – musela som sa starať o syna. Dodnes nemôžem poriadne cvičiť na tom kolene, asi je tam jazva nejakého väziva, ale aj to časom prejde.
    Pozdravujem zo Slovenska.

    • Jsem ráda, že jsem to já, paní Viero, která jsem se se svým článkem stala pro vás premiérou s vaším komentářem. To je moc příjemné. Jinak, aloe vera se přisuzují zázračné účinky a něco na tom asi bude. Už i to, že se vám povedlo tak rychle přivést koleno k alespoň částečné poslušnosti, mluví ve prospěch těch léčivých účinků.

  8. Nakonec byl tím vtipným v ordinaci pan doktor :o)
    Podobné potíže s kolenem má naše máma. Sem tam si zajde vytáhnout vodu (výpotek, nebo jak se tomu říká), ale vždycky se jí brzy udělá další.
    A děkuji za písničku. Tuhle mám moc rád, často si ji broukám. :o)

  9. Ne nadarmo se říká „na stará kolena“. Asi s tím mají zkušenosti lidi odedávna. Mě se naštěstí tento problém zatím vyhýbá, ale manžel byl tahat vodu už 2x, naštěstí máme prima pana doktora a ne mafiána 🙂 Tak doufám, že ti to pomohlo a nebude se to opakovat.

  10. Ne že bych se bavila na tvůj účet, ale musím se smát, ať chci nebo ne, tvému humornému podání svízelné situace. Nevím, jestli jako městské děvče víš, co je to Svízel, je to plevel jehož je těžké se zbavit a tvé kolínko, bude zřejmě také pěkná potvůrka, když se to stále vrací. Na cizokrajné doktory si budeme muset zvykat a na jejich system CHicago hope zřejmě také. Něco šoku podobného jsem v době nedávné zažila u očařky, “ připravte si minimálně patnáct tisíc, bude nutná malá operace a neměla jsem pocit dotazu.

  11. Připomněla jsi mi mou nevinou návštěvu našeho nového internisty :-). Ne se zdravotním problém, nýbrž s poštou. Tak dlouho jsem se modlila, aby mu přišla pošta, že nakonec v době mého brigádničení, opravdu jeden doporučený dopis dorazil. Kdo by se nechtěl na pana doktora s tak podivným jménem podívat :-). Podívala jsem se. Jevil se docela sympaticky. Je to snad Arab či něco takového. Já jsem teď spokojená, omrkla jsem ho :-).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s