7 x krásnější, knížky a všelico

Dnes jsem byla u kadeřnice, kterou mám na Václaváku. Je milá, šikovná a skvěle stříhá. Když jsem od ní odcházela, byla jsem 7x krásnější. Šlo se mi zlehka, obzvláště pak v botkách “naikách”, které mi neničí záda. Nevím, jestli je to normální, už jsem v Praze dlouho nebyla, ale na stanici metra co jsem nastupovala i vystupovala byli policajti po třech a venku jezdila policejní auta ve větším množství než normálně. Že by kvůli studentským nepokojům?

Jela jsem do obchodního centra, kde jsem se setkala podle plánu se třema “K” (Karolína, Kristýna, Kateřina), abychom nakoupily potraviny a vybraly dívkám boty. Je to vždycky děsné utrpení, protože vybrat cokoliv, co by bylo in, je horror. Jsem ráda, že jsem pasována na poradce č.1 a Kateřina až na č. 2, protože já to mám jednoduchý. Přišla jsem na to, že mávat šatama, tričkama a botama, které s Katkou vybereme, nemá cenu, protože se jim to skoro nikdy nelíbí, a že když se holkám líbí to co si vyberou samy, tak už je marné jim vnucovat svůj výběr. Pokud to nestojí tisíce, a je to jen trochu k nošení, tak jim to pochválím a směřuju Katku k pokladnám. Ne tak Katka, myslí si, že probojuje tričko či boty, které vybrala ona a já rostu. V této fázi je opouštím a sedám si před krám na lavičku. Čas se vleče, rovnám záda a čekám… Po čase vyjdou s nákupem toho, co si holky vybraly samy.

Ne, není to tak úplně vždycky, občas se opravdu podaří Katce i mně něco probojovat.

Zašla jsem do Luxoru, abych se podívala jak si stojí moje knížka a s radostí jsem objevila, že jen kousek od mých je nová knížka od Petry Braunové, Česká služka aneb Byla jsem au-pair po dvaceti letech, což je pokračování její první knížky na toto téma – Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Obě knížky vřele doporučuji, je v nich vše. Humor, pláč, radost, láska, kamarádství, nabubřelost, zlatá či, zlobivá a rozmazlená děcka, ponížení, šikana.

Jelikož bylo poledne, dali jsme si cosi k jídlu, sedíme a Katka mi říká, jsi nějaká jiná (nemyslí tím účes) a zažertuje: “Nebyla jsi s někým na rande na kafi?” Než jsem stačila odpovědět, ozvala se Karolína – ne, babička s nikým na rande nesmí! Proč by nesměla, diví se Katka. “Nesmí”, bez jakéhokoliv vysvětlení prohlásí má prostřední vnučka a dívá se na mě polekaně. Směju se a říkám, to víš že ne, vždyť jsem byla u kadeřnice… Víc to neřešíme a já si říkám, tak už mě má na “vychování” nejen Katka, ale už i Karolína 🙂

desatero

Desatero z první knížky Petry Braunové

Advertisements
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

29 thoughts on “7 x krásnější, knížky a všelico

  1. V Luxoru jsem kdysi byl. Nejvíc se mi tam líbily ty jezdící schody. 🙂
    No ale vážně, tolik knížek v jednom domě, to je krása. Doufám, že se tam ještě někdy dostanu.

    • Viku, v Luxoru na Václaváku opravdu jezdí jezdící schody, ale já jsem byla v Luxoru na Jižním Městě, což je ale jedno, protože i tam je hrozná halda knížek a na mě to působí někdy hodně depresivně.

    • Já mám raději menší knihkupectví.
      A v tom Luxoru na Václaváku mne štve to, že vždycky po čase přeházejí regály a tak tam nohdy bloudím jako onen pověstný Holanďan.

  2. Jsem ráda, že tuto fázi vývoje mám za sebou, hodně mě ta doba, kdy se vnučka za každou cenu chtěla zařadit někam, do nějaké „kasty“ tím že toužila po uniformě, patřící k té určité skupině lidí, rozčilovala. Je to vývoj, u dětí normální, mojí maminku to potkalo, mě také i je, jednou budou rozčilovat jejich děti, tím že budou chtít nosit to co se minulé generaci absolutně nelíbí a také nakonec dojdou k závěru že to v životě zdaleka není to podstatné.

    • Já mám Anno docela pro dívky pochopení a máš pravdu, že přijdou na to, že to není to podstatné, ale je příjemné vypadat dobře i dnes, v našem věku.

  3. Dospeji-li deti pres tricet a k tomu jsou take rodice, pak starost o sve rodice nenapadne berou do svych rukou. Je to prirozene a nevyhnutelne – rodice pres tricet, pres ctyricet jsou zodpovedni za osudy deti, ktere ze strevicku vyrustaji, i za deti, ktere se ke svym strevickum vraceji (a ty roslapane nechteji vyhodit). A vnucka? Ta nemysli na to, co bude s babickou, ale mysli na to, co bude s ni, az babicka bude mit rada jeste nekoho jineho. Jak ma uverit tomu, ze srdce neni albicko o sestnacti stranach, ve kterem se kazde nove fotce udela misto tak, ze nektera stara se vyhodi? Nejkrasnejsi doba zivota je, kdyz je clovicek stredem vesmiru a vsechno se toci kolem nej. A pak obdobi, kdy se clovek opet stava stredem sveho vesmiru. Pomalu zacina zvatlat a oslovovat sve vrstevniky mazlivymi zdrobnelinami. Circle of life – Kruh se uzavira – Clovek sleduje sve okoli a sve blizni s laskavym, chapajicim usmevem (na rozdil od znepokojene nechapajici vnucky). Dekuji pani Nad’ence 🙂 za usmevne vypraveni. Dennis

  4. V Luxoru na Jižním městě jsem nikdy nebyla, ale do toho na Václaváku chodím kupovat vaše knížky :-). Nechtěla jsem to nijak rozebírat, ale teď se mohu přiznat otevřeně – jsem na tom obdobně jako Ty – na mě to množství (neprodaných) knih tam působí silně depresivně a vždycky se už těším do našeho maloměstského knihkupectví … Párkrát jsem si objednala vaše knížky i u nás, ale je to na dlouhé lokty, a tak výlet do Prahy podnikám pravidelně …

  5. Takže ty už máš jarní zástřih, taky bych měla po čase navštívit kadeřnici a nenahánět vlasy nůžkama sama. 😀 V Luxoru jsem nikdy nebyla a ani si tak velký obchod s knížkami, kde se jezdí eskalátory, nedokážu představit. Asi bych se v něm úplně ztratila a nevybrala si nakonec nic. Jinak to muselo být moc hezké odpoledne se třemi „K“! 😉

  6. Vnučky nemám, Luxor nepoznám – chcelo by to fotku hlavy, aby som sa mohla pripojiť aj ja do diskusie. Ale nám sa môžeš priznať – bolo to rande? 🙂

  7. Tak to je dobře, že sis udělala radost a byla jsi sama se sebou spokojená. Já byla ve středu před tím „výletem“ také u kadeřnice, tedy jen na foukané, ale vyšla jsem ven a šla nakoupit a byl takový vítr, že jsem měla vyfoukáno ještě jednou a zadara. A že jsi přizvána jako poradce vnučce, toho si považuj. Přiznávám, že já bych si netroufla. No, je pravda, že už jsou vnučky dospělé a proto si raději vybírají samy.

  8. Už zase jsem zde až po Ježurce, ale to nevadí. Já zase chci pochválit Tvoje fotky v Galerii (Legrace, ne?) a neskromně doufám, že mi dovolíš dát do svého článku klikačku právě na tu Tvoji humornou galerii. Dáš? Zdraví a už předem děkuje Kitty

  9. Aj ja vždy odchádzam od kaderníčky ľahšia, ako keby som sa vznášala 🙂 a to nemám ani najky 😦 Ale sme sa dočkali. Ja síce ešte vnukov ani vnučky nemám, ale ktovie či si aj moji dospelí synovia nemyslia, že na rande nemôžem chodiť. Keď si spomenula ten Václavák, tak aj ja som si spomenula na Vodičkovu č. 42. Dávno, dávno som tam strávila dva týždne môjho pracovného života. Už sa mi cnie za Prahou, roky som tam nebola.

    • Zase som urobila niečo až po funuse. Bola som presvedčená, že to bolo číslo 42, ale teraz som si vygooglila a vyšlo mi číslo 41. Ligna.

    • To chce se rozhodnout a rozjet se sem, jenže nevím, jestli by Tě ta Praha nezklamala, bohužel se někdy jen do krásy nemění.

  10. Dopřála sis pěkný den. S novým účesem a svými vnučkami. Výběr oblečení a bot bych asi taky neřešila, pouze bych zavrhla nadměrně drahé nebo naprosto příšerné modely… A jinak je lepší nechat je, ať si vyberou sami.
    Asi má pravdu Denis, když psal, že malá se strachuje, že kdyby sis někoho našla, že ji odsuneš na nějaké vedlejší místo, popřípadě že ji vyhostíš ze svého světa. To je normální reakce…
    V Luxoru jsem nikdy nebyla a je to jeden z cílů, jestli zas někdy zajedu do Prahy. I když nevím, jestli mě to spíš nehodí do deprese, když si uvědomím, co je tam parádních knížek, které si nemůžu koupit!
    Českou au-pairku jsem taky četla a byla to šikovná knížka, dobrá příručka pro všechny začínající au-pairky, a navíc – opravdu humorně podaná, takže jsem se i dobře bavila.
    Uvedené desatero české služky nemá chybu.

    • Myslím si, Vendy, že s Karol je to trochu jinak. Jiného muže, než jsem měla si u mě nedovede představit.Měli s dědou krásný vztah. On ji rozmazloval a ona mu pak, nemohoucímu, pomáhala. Možná ho u ní tak trochu zastupuji. Asi to není přesně řečeno, ale tak nějak to bude. Dneska je to převážně ona, která organizuje výpravy za ním, k tomu chladnému kameni.

  11. Vidíš, Naďo, když jsi „šnajdrovala“ ,tak jsem ti ve svém komentáři napsala, že návštěva kadeřníka působí na ženy většinou jako lék na všechny chmury, mám to vyzkoušené.
    Knížku Petry Braunové jsem si nedávno v knihkupectví prolistovala, určitě si ji přečtu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s