Jak přijít ke kamarádovi

Někdy dokonce náhodou, obzvláště na internetu. Všichni vlastně své články posíláme po internetovém moři jako láhve vhozené do vody a nevíme, kdo je vyloví.

Na začátku mého blogového života jsem měla na Lidovkách blog, který jsem nazvala “Nostalgický blog”. Z něj pak vzešla má první knížka. Nebyla jsem ještě tak zdatná a tak fotografii, kterou jsem zvolila do záhlaví jsem musela nějak upravit, aby vyhovovala rozměrům, tudíž jsem ji trochu zmachometila. Tehdy nás lidovkových blogerů nebylo moc, a seznamovali jsme se přes komentáře pod vlastními články. Jednoho dne jsem dostala od jednoho blogera administrativní dopis, ve kterém mi nabídl, že mi foto upraví. Přečetl si můj článek, který se mu zdál být smutný, tedy i smutná já a tak mi nabídl, že mi tímto udělá radost. Udělal mi velkou radost.

Od té doby mám kamaráda.

Jak se to pozná? Třeba i tak:

V poslední době jsem prošla zvláštní smutnou zkušeností, se kterou jsem se mu svěřila. Na to mi napsal, jsi hloupá husa, ale mám tě rád. Udělal mi velkou radost.

n-blog