Konec české babičky

A je to tu, jedna jistá česká babička sbalila svůj raneček, dala do něj maturitní vysvědčení, rodný list, snubní prstýnek, co jí byl už malý, občanku a pas, pár rodinných fotografií, mobil, nejméně sedmero kvalitních spoďárků pro první čas nepohody, kosmetickou taštičku, plavky, ručník a deku, parfém od Christiana Diora Dolce Vita, debetní kartu, založila si úvěr u Cetelem na nákup notebooku, aby se tak úplně neodpojila od světa, zrušila své weby a prostě šla.

Kam šla? To nikdo neví. Možná utekla s cirkusem, možná se nalodila na zámořskou loď jako černý pasažér, možná se dala na cestu kolem světa, nebo se zkrátka vydala vlakem do světa jak ta Babeta, co šla už dávno do světa, či utekla s boxerem v.v., nebo ji jakýsi zloděj ukradl kabelku, uřezal jí uši (ano té kabelce:-)) a po dobrém ji znásilnil.

Taky se mohla výhodně vdát za náboženského cvoka do Alabamy, ale nejspíš to bude všechno jinak, jak ji už známe.

Zkrátka, ať se to bere z kterékoliv strany a jak to bude asi psát Blesk jako sólokapra, je to konec jedné české babičky na webu denikceskebabicky. Mějte se bájo, budu Vás navštěvovat jako strašidlo.

Hasta-Luego_3_1327933307

Otázky a odpovědi

Dnes, když jsem se courala blogama, objevila jsem u Vendy otázky, které mě zlákaly k odpovědím. Jen s tím počtem “deset” si nejsem tak jistá a proto se jej nebudu držet, někdy stačí jen jedna odpověď. Možná Vás inspiruju a když bude deštivý den a vy se budete u svého miláčka kompjůtru nudit, tak si na takové otázky snad taky odpovíte. Někdy stojí za to se zastavit a ohlédnout, jak to s člověkem bylo a je, jen jedno je ale vošajstlich a to, že budete odpovídat tak, jak se vidíte Vy, což je pravda mnohdy rádoby zkreslená, ať už v plusu, nebo mínusu.

Vzhůru do toho.

Deset věcí, které se ti povedly. Snad se mi povedlo manželství, děti, vnučky, sesmolit dvě knížky, být dobrou kolegyní v práci…


Deset věcí, které se ti nepovedly. Vysoká škola, cizí jazyky, do světa na zkušenou a zase se vrátit, v něčem vyniknout

Na co jsi vůbec nejvíc pyšný ve svém životě? Na to, že jsem zvládla životní trágy bez ztráty kytičky, že jsem se s nimi uměla vyrovnat a účinně s nimi bojovat a že se na sebe můžu podívat bez toho, abych se musela za sebe stydět (no je to sice klišé, ale jinak nevím jak bych to napsala).

Je nějaká věc, která tě nejvíc mrzí? Nejvíc mě mrzí, že těžce onemocněl a tak brzy odešel můj muž.

Deset míst, kam by ses chtěl podívat. Procestovat Norsko, Dánsko, Švédsko, Francii a taky si zajet do lázní na Slovensko :-).

Na kolik z těch míst se ti už povedlo se dostat? Ve Francii do Paříže.

Deset věcí, které tě nejvíc štvou. Že nejsem mladší, že mám méně sil snášet podrazy, lži, pomluvy, klamání a moje přílišná důvěřivost (jako důkaz zdejší odpovědi :-).


Deset oblíbených filmů… knížek…. jídel… Filmy… Postřižiny, staré filmy s Oldřichem Novým, Adinou Mandlovou, Natašou Gollovou, Pivcem atd. a bylo by jich ještě spousta. Knížky… bezkonkurenčně vede Jindřiška Smetanová, Ustláno na růžích a pod nebesy, Pláň Tortilla, Na plechárně od Steinbecka, a spousta dalších. Jídlo… bramborák, řízek s br.kaší, štrúdl, palačinky, propečený biftek a samozřejmě těžký smažák s hranolkama a tatarkou 🙂

Osobní vzpomínka z dětství. Těch jsem už napsala hafo.

Nejlepší kamarádi z dětství. Nejlepší kamarádka z dětství byla jedna jistá, která mě bohužel zradila 🙂


Máš nějakého dobrého kamaráda i dnes?

Ráda bych měla…

Fotografie0044

Dnes, vítr na psí louce

Včera neděle byla,včera byl hezký čas

Zprávy z knižního veletrhu.

Veletrh mě nezklamal, jediné co mi kazilo náladu bylo chybějící vyhořelé levé křídlo paláce. Určitě jsem někde už psala, jak jsem se investorsky podílela (tedy, ne že bych do toho vkládala investice, ale šlo o investorské služby TDI) na výstavbě pavilonů, konkrétně Pyramidy, dětského světa (již vyhořelého) a ještě něčeho, to jsem již zapomněla (nojo, 21 let tomu nazad). Po zahájení Všeobecné československé výstavy v Praze, v roce 1991 jsem na výstavě dělala produkční na Pyramidě a bylo to hóóódně zajímavé. Kancelář jsme měli v pravém křídle paláce. Proto mám k Výstavišti takový příbuzenský, vřelý vztah. Vy, co to čtete a jste na trní, kdy už začnu psát k věci, tak říkám, TEĎ.

Přihnala jsem se nejprve ke stánku nakladatelství Paseka, dlícího v té nedýchatelné levé části a tam uchvátila svoji vytouženou knížku o tramvajových tratích (viz předminulý článek) za brutální 50% slevu. Pak jsem již pomalým krokem procházela kolem ostatních stánků a došla až do pravého křídla ke stánku svého (!:-)) vydavatele Akcent, kde jsem setrvala v srdečném rozhovoru s majitelem, příjemným panem Rybníčkem.  Probrali jsme krizi mezi knížkami, politiku knihkupců a mezi jiným mě upoutala díra mezi navršenými knížkami, na jejímž dně se krčil již poslední výtisk mé “Rentiérky”.

Pak jsem se došourala ke stánku Albatrosu, abych zjistila jak se na pultě vyjímá nová knížka pro děti od Petry Braunové – “Tramvaj plná strašidel” a zde ulovila 6. díl “Deník malého Poseroutky” pro Karolínu, samozřejmě taky s příjemnou slevou. Za chvíli bude mít svátek a tak jí určitě udělám radost, protože má všech 5 dílů a všechny poctivě přečetla. „Tramvaj“ jsem nekupovala, protože Petra posílá své knížky i s podpisem a věnováním a to se Karolíně moc líbí. Kdo by chtěl, může to také využít. Zde email  petrabraunova@seznam.cz. Na Petřiných stránkách zde-klik je možné objednat i jiné knížky (trocha reklamy na dobré věci neuškodí :-).

Při té příležitosti jsem vyslechla v zaplněné mediální části Albatrosu propagaci MUDr. Uzla své (asi, přišla jsem později) životopisné knížky a zjistila jsem, že ji opravdu (tu knížku) nepotřebuji, že po ní nedychtím, zrovna tak jako po osobě pana MUDr. Uzla.

Na závěr mé mise jsem si koupila fresh nápoj – kombinace – ananas, mrkev a jablko (čerstvě vymačkaná a umixovaná šťáva), sedla jsem si na lavičku, hezky do stínu proti Lapidáriu a neslzela jsem, ani nesmutnila.

Fotografie0042

Včera neděle byla, včera byl krásný den,

slunce svítilo a bezva, že jsem šla ven.

Myslím, že to zpívala Yveta Simonová a Milan Chladil, ale jejich nahrávku, která byla stoprocentně lepší jsem nenašla.

Tak jsem to našla 🙂