Zpátky ze světa napořád?

volary11 008

Paní, Vy jste dala souhlas, aby Vás ta ženská fotografovala? Co Vás vede, a neříkejte mi paní, asi jsem pán🙂

 

Už to tak vypadá, ale už to není ta samá babička, která Vás, moji milí, hanebně opustila. Doklinkala se domů s novými zážitky, posunula se do jiných sfér a získala nové zkušenosti.

Ne, že bych se usadila u kamen a jen vzpomínala, tak to tedy ne, do světa budu vyrážet stále, ale budu se vracet na mateřskou základnu, což je tenhle blog. Také k Vám zase začnu chodit na návštěvy, které jsem bídně zanedbala. Jsem zvědavá, co je u Vás nového a tak se postupně zastavím.

Co je u mě nového? Propadla jsem fotografování a tak sem občas dám i své obrázky, o kterých si budu myslet, že se mi povedly. Bude na Vás, jestli se Vám budou líbit, nebo jen nahlédnete a utečete🙂.

Léto je za námi a až se zima zeptá co jsem dělala v létě, tak jí toho mnoho nepředvedu. Možná bych měla nazvat svůj blog – “U líné babičky”, ale člověk nemá zdůrazňovat své nepřednosti a tak to nechám jak to je.

Když jsem se tak rozhlížela po světě, zjistila jsem, že to s lidmi ještě není tak zlé. Představte si, že děti v Husinci zdraví i cizí pocestné, to mě obzvláště hřálo a ráda jsem jim odpovídala. V bavorském městečku zase místní řidiči měli starost jak nás vrátit do správného směru jízdy a nijak netroubili, neklepali si na čelo, že jsme blbí a vjeli jsme autem jinam, než se mělo. Snažili se nám pomoci a zejména na jedné řidičce bylo vidět, jak krabatí čelo a usilovně se snaží manévrovat se svým autem tak, aby nám udělala místo.

Nebo v té úžasné cukrárně pod zámkem ve Vimperku. Nejen skvělé dorty nešizené, ale i zacházení s hosty je tak milé, že jsme se rádi vraceli. Ve Vimperku jsem také zažila snový bazar, kde mají “od špendlíku po lokomotivu” téměř vše. Uchvátil mě tam velikánský plyšový medvěd, ale pak jsem odolala a koupila si 2 talíře po 10,- Kč, hrneček na kávu, pravda dražší za 30,- Kč, podšálek za 5,- Kč a zajímavou sklenici na pivo, taky za 10,- Kč. Měla jsem z toho nákupu převelikou radost a to nejen až do rána (jasně, narážka na Párala :-)).

Abych nezapomněla, z Prachatic do Prahy vládla v autobusu řidička, která mohla z fleku dělat kapitána na lodi, rázná, určitě by si uměla poradit i se vzpourou, ale i laskavá. Vynadala klukům, že stáli na zastávce za klandrem, což si příště ať už ale nedovolují (co kdyby jí někdo zahučel pod autobus), každému místenkáři sdělila kde najdou své místo (číslování míst je někdy docela náročné vypátrat), na všechny se usmívala, postavu měla jako matka pluku, měla slušivý svetr a košili s modrou kravatou a jela báječně.Bylo na ní vidět, že jí její práce baví a má ji ráda. S tou bych se nebála jet až na Makarskou.

Jako bonus poslala kolovat po autobusu košíček s bonbónama. Však taky podstatnou část jejího plného autobusu tvořili mlaďoši🙂

A ještě jedna novinka, na stará kolena jsem začala pít pivo, černé, či řezané…

1pivo

Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

18 thoughts on “Zpátky ze světa napořád?

    • Ano, Danielo, máš pravdu Krušovice jsem ochutnala jako první a proto mě černé pivo zlákalo, ale denně ho pít nemůžu, jen při jisté příležitosti. Ale i nadále mám ráda bílé, suché víno🙂

  1. Taká som rada! Všetkému – že si sa vrátila, že sršíš optimizmom, mladosťou, že si prepadla foteniu, že si šťastná. Proste, že si!!!

  2. Babicko Nad’o, mame Te nekriticky radi a nic se za to nestydime. Fotecky se povedly. Kravicky jsou k zulibani a textik fotku korunuje. Ty lahvinky – to je Tvoje denni pezum, nebo sumavska „sedmicka“ favoritu? Miluju tmavsi nosovicky Birel (nealko), ale v nasi samos’ce kupuju nealko Budvar (je o 4 kacky levnejsi a je taky bezva🙂 Take pocitam kalorie, ale nemuzu se dopocitat. Porad jich je moc. Doufam, ze mi s tim pomuze jednotna sazba DPH. Jsem chronicky optimista, ale nechci s tim jit k dochtorovi, abych k nemu pak nemusel chodit pravidelne. Jsem rad, ze ted muzu chodit pravidelne za babickou na blog. Dennis

    • Dennisi, Birel znám, ale mám pocit, že se pije nejen, že je nealko, ale aby se dostavila chuť k jídlu. |Dokonce jej v nemocnici dostávají pacienti.
      Přemýšlela jsem, proč píšeš v množném čísle, možná mi zatajuješ nějaký fan klub, kde jsi předsedou a mluvčím. Děkuju za hezký komentář

      • Nad’o, necitim se samozvanym mluvcim, mam jen pocit, ze vsichni Tvoji fandove tvorime komunitu spriznenou laskou k Tve kouzelne schopnosti vyjadrovat radost ze zivota a romanticky pohled na svet kolem. (Kdyby ovsem nekdo chtel zalozit Tvuj fanklub, rozhodne bych tu myslenku podporil. Rad bych nabidl sve nezistne sluzby. Treba jako pokladnik.) Dennis

  3. Prožila jsi krásné léto, načerpala elán a dokonce propadla fotografování a pivu!😀 Mě se to zdá akční až dost, takže líná babička nejsi ani náhodou.😉

  4. Nadi, jsem moc ráda, že jsi zase zpět.
    Občas jsem nakoukla na tvé nové působiště, bylo trochu jiné než zdejší blog, ale témata jsi měla stejně zajímavá.
    Jen mi připadalo, že je to tam trochu víc… strohé? Profesionální? Lehce odtažité? Nevím, prostě nebyla tam taková ta útulnost, a to myslím hlavně v komentářích.
    Asi jsi potřebovala změnu, a je dobře, že sis ji dopřála. Jiný kraj, jiný vzduch, jiné lidi… to se dá vztáhnout i na blog.
    A jsem ráda, že jsi znovu tady, na svém útulném blogu. Navíc nabitá energií a novými nápady.
    Pivko je dobré na trávení a vlastně je to jeden z nejzdravějších nápojů.
    A tvé fotky jsem už viděla na tvém druhém blogu. Určitě je dej i sem, jsou opravdu krásné…

    • Máš pravdu Vendy, Lidovky jsou více neosobní, i když já si na diskutující nemůžu stěžovat, povětšinou jsou milí, ale je pravda, že soukromé blogy jsou mnohem intimnější a přátelštější🙂. Fotky určitě přidám.

  5. Ahoj Naďo, je fajn, že ses rozepsala i tady. Mám ráda osobní povídání. Jen času na čtení blogů mám čím dál míň, znovuobjevuji svět knih🙂.

    • Také se chystám, Mirko, na znovuzapadnutí do knížek. Mám některé přímo doporučené, tak je budu shánět. Ano, z blogu mizíš, což je škoda…

  6. Máš moje sympatie nejen v tom, že zase budeš psát, ale i v tom, že jsi našla zálibu v pivu. Na tom jsme stejně. V listopadu má přijet můj kamarád z Norska Jomar. Opět zajdeme na pivo do Dejvic „U veverky“ kde mají nejlepší Prazdroj. Možná přijde i Richard Hašek. Mohla by to pro Tebe být inspirace. Takže jestli budeš mít čas, zvu Tě.

  7. Hurá, Naďa je zpátky a dokonce propadla fotografování, což je moc sympatické a budeme se tak radovat nejen z tvých úžasných článků a postřehů, ale i z fotek, které budou taky jistě osobité a výstižné.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s