Proč si vlastně někdy nezpívám?

drdolMyslím si, že si lidi už doma asi nezpívají a když, tak si broukají se zpěvákem v TV, nebo s tím, co jim jde přes dráty do uší a při tom se klinkají do rytmu duc duc duc. Nijak jsem se nad tím nezamýšlela, už dávno jsem vzala současnou dobu na vědomí, na valše se taky už nepere, tak proč by si lidi měli zpívat, když to za ně udělá někdo jiný, hlavně často v angličtině, takže si nemusí ani lámat hlavou se slovy, že bejbi…

Když se to tak vezme, tak jsem kdysi jiná nebyla, jak už jsem ixkrát napsala, ale musím to znovu zopakovat – můj dědeček, hudebník, s hudebním vzděláním, trpěl, ač silně nahluchlý, tak se chytal za hlavu, když jsem pustila na plný pecky rádio a říkal, že se mu klepou uši, což ostatně říkal i v případě, když jsem v dětství nasadila své parádní číslo ze svého repertoiru – ej svitilo slunečko na našů zahrádku. Můj silný hlas se ozýval i přes několik zdí.

Jo, možná se mnou taky začnete počítat na prstech ruky, kolikrát jsem ty historky už zmínila, ale co se dá dělat, i mladé děvuchy stárnou (Kdože je to na obrázku nahoře s tím drdolem? Představte si lidi, to jsem já. Ačkoliv je to k neuvěření, že taková holka někdy existovala…), byť se snaží si mladého ducha udržet.

Nejen děvy, ale i stárnoucí kluci nostalgiční, vzpomínají a jelikož se jim (obojímu pohlaví) nevybavují jiné historky, než ty stále stejné, tak jsou stále na talíři. Když se někdy povede a oni objeví a sdělí historku, kterou ještě nezmínili, tak je okolí příjemně překvapené a říká si, že to s nimi ještě není tak zlé.

Tihle kluci a holky s bolavejma kloubama jsou taky strašně ukecaní. Někde začnou u toho, jak dřív bylo hodně sněhu a skončí u parní turbíny na přehradě, zkrátka, “ztratí se v lese”.

Tak o čem jsem to vlastně začala, než se mi do toho připletl můj milovaný dědeček – jo!, o zpívání. Tuhle mě totiž překvapilo, když jsme z ničehož nic se svým kamarádem začali zpívat prostonárodní písničky, že jsem za a) zapomněla slova, za b), že mi to zvedlo náladu a vůbec, asi se u toho vyplavovaly endorfíny, či co, a za c) sakra proč si vlastně někdy nezpívám?