Ela a já

Ela se k nám přistěhovala když jí bylo 7 měsíců, vážila stejně, tedy 7 kg a byla to chlupatá koule. Kožíšek měla tak jemný, jako hedvábí, packy jako medvědí tlapy a přes černou masku na béžové hlavě jí nebylo na dálku pořádně vidět do očí.

První noc samozřejmě spala v mé posteli a už tehdy se vedle mě moc nevešla, lehla k mým nohám a když jí bylo vedro, tak se skulila na zem. Ano, skulila, ještě jí moc nešlo překonávat výšky. Holky jí málem vydřely do kožíšku díru, jak ji pořád hladily a tak brzy poznala, že by s námi mohla lehce mávat. Přišla k nám v zimě, tehdy byl sníh a ráno v 6 hodin se jí vždycky chtělo ven. Měla jsem už u dveří do zahrady připravené boty, legíny a bundu, všechno jsem to na sebe přes noční košili naládovala, hodila na hlavu kapucu a honem na sníh.

Zatím co já jsem nedočkavě podupávala a těšila se zpět do vyhřáté postele, Elu bavilo ve sněhu rejdit a čmuchat, občas mě zatahala ostrými zoubky za nohavici, vrčela, s nohavicí cloumala jako s nepřítelem. Pak se k mé radosti vyprázdnila a šupitovaly jsme do tepla. Někdy nám to pokazila sousedka, která měla v tuto bezbožnou dobu potřebu zalévat skleník. Mlátila konví do sudu a to se pak Ela vyděsila k smrti, vzala tlapky na ramena a šup domů nevyprázdněná. Ach jo, musela jsem čekat až se sousedka se zaléváním vyvzteká a pak zase znovu s Elou na zahradu, takže vidina teplé postele se oddálila.

Jak jsem řekla, Ela si usmyslela, že nám bude vládnout, že si bude užívat života, že my všichni jí budeme k ruce a budeme dělat jen to co ona chce. Byla (a dosud je) tvrdohlavá, pokaždé to zkoušela znovu, i když vůbec nebyla hloupá a věděla, že dostane přes zadek, jenže co kdyby to jednou vyšlo po jejím, že?

Nedalo se nic dělat, začalo se chodit na cvičák. Okamžitě se stala předmětem obdivu a áchání jak je krásná, což hlavně ji, vůbec nepřekvapovalo. To už bylo na sklonku léta, někdy bývalo dost horko a tak jsem ji ke všem cvičebním úkonům nenutila. Ležela a s vyplazeným jazykem dýchala a měla výraz – polibte si něco, já nevstanu.

Na cvičáku působila jako rozkladný živel, protože když jsme nacvičovali společně v řadě s několika psy ponechání psů na místě a odstoupení od nich,  samozřejmě vstala a šla za mnou jen Ela, ostatní poslušně seděli. Jenže, když pejskové viděli, že šla Ela, tak se rozešli za svými páníčky i oni a cvičitelka nadskakovala jako opička na gumě (to už asi nikdo nezná Veselý obličej) a křičela na mě, že jim kazíme výcvik. Moc dlouho jsme tam nechodily, já jsem začala s její výchovou sama. Vykašlala jsem se na cvičební termíny a vychovávala jsem ji svými pokyny. Co nejlépe umí, je “Stuj!” co umí nejméně je, ke mně, nebo Elo pocem, na…Na stará kolena (její i moje) se to hodně změnilo, a běhá bez vodítka a konečně si dá říct.

Je hodně závislá na mně a tak i když se třeba vracím jen z nákupu, už za dveřmi nedočkavě kňučí a když dveře otevřu, tak se na mě vrhne jako bagr, je z toho hrozný povyk, protože ona nadšeně ječí, já ječím nenadšeně a odstrkuji jí rukama (příšerně chlupatí, takže její béžová srst se na mém černém oblečení zvlášť dobře vyjímá), prchám do koupelny se převléct a teprve potom se s ní muchluju. Takto podobně vítá i ostatní obyvatele domu a i oni ječí, jako když je na vidličky bere, že budou chlupatí.

S Elou jsme zažili spoustu krásných i napínavých chvil, jako když sežrala kosti, po kterých se ucpala a pan doktor veterinář, za nemalou částku, za níž bych pořídila docela dobrou LCD širokoúhlou televizi, z ní v narkóze kosti vydoloval.

V listopadu bude Ele 8 let. Zvětšují se jí nádorky na cecíkách, (zjištěno asi před dvěma lety s tím, že nás veterinářka přesvědčovala, že se musí okamžitě nejpozději v době co nejkratší operativně odstranit), má u jedné pachové žlázy píštěl a venku, když jdeme z procházky, tak se plouhá za mnou a ne jako dříve, když uháněla přede mnou.

I když vím, že Ela je pes, je to zvíře, spí na vlastním pelíšku a pánem jsem doma já a ne ona, jak si představovala, je to moje chlupatá kamarádka, nebo spíš mazlík, když si nacpe svoji hlavu mně do klína a nutí mě, abych ji muchlovala, tak je nám oběma moc dobře a já se smutkem v duši stále hledám řešení, jak z nově nastalé prekérní situace ven.

Prodáváme dům, její bydliště, její zázemí, které ona si pečlivě hlídá a já nevím co s ní. Postěhuju se do bytu, kde v jedné místnosti (1+kk) sotva budeme moct existovat obě dvě, ale i kdyby, tak jí začne úplně jiný život, nebude mít zahradu, přijde o každodenní setkávání s holkama, venčení jen několikrát denně. Jestli vezme za své, že bude hlídat byt, pak když se někdo přiblíží ke dveřím, tak bude rafat, což možná bude vadit sousedům. A tak nevím co mám dělat, kam s ní, s kamarádkou věrnou, mojí?  Situace na posmání.

ela1

 

natalnaroz 001

 

elina-021

když ještě byla malá, zkoušela to, nejdřív jednu polovinu těla a když nikdo nereagoval, pak druhou polovinu, ale to se jí často nepovedlo Veselý obličej

Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

10 thoughts on “Ela a já

  1. Asi to bude zásek, na druhou stranu, je na Vás zvyklá, a pokud budete spolu, nové prostředí bude vnímat až jako sekundární položku. A jakkoliv argumenty v článku uvedené (menší prostor, změny všude atd.) jsou z lidského hlediska naprosto přesné a rozumné, kdoví, jak je bude vnímat ona sama? Co my víme o psí duši?

  2. Nádorky jsme vyřešili, aby nedošlo k omylu, článek není o tom – chcete mě, je jen o vypuštěním páry na základě problému🙂

  3. Pak mám dojem, že jsi se současným bydlením spokojena. Já bych prostě zůstala. Prodávat dům nepovažuji za rozumné. Řešila bych až bydlení vnuček…

  4. Taky jsem přemýšlela o psí duši…

    Dům se prodává po zralé úvaze. Z jedné naší společné adresy vzniknou tři.
    Prodávat dům není nikdy rozumné, ale co se dá dělat? Jinak to nejde.

    Ano, Blanko, rekonstruovala se koupelna a kuchyň, je to dobře, alespoň se ta rekonstrukce promítla do ceny.🙂. Z Prahy bych odešla nerada, pro mě se rýsuje bydlení v Uhříněvsi, ale ještě je to otevřená věc, ve hře je více možností.
    .

  5. Drzim Vam a Vasemu hafanovi palce, aby se Vam spolu pekne zilo v novem domove. Pes ma dusi! To mi nikdo nevymluvi. Jednou prijde do rodiny, dostane jmeno, ma charakter a nikoho nenecha na pochybach, ze svou smecku miluje verne a oddane tak, ze by pro ni umrel. Pes by se nikdy nerozvedl, neopustil by svou rodinu, ani by ji nemohl byt neverny. Protoze psi laska a vernost je nade vsechny lidske slabosti, chvilkova pochybeni a jakekoli sklony k hrichu. Muze se clovek soucitny, milosrdny, milujici ubranit tomu, aby se nestal otrokem psi moralky? Nemuze! A tak sveho nejlepsiho pritele clovek vlaci vsude, kam ho osud zaveje. Kdysi to byla nova loviste, dnes nova bydliste, kam pes sveho vudce verne nasleduje. A vzdy mu slouzi do posledniho dechu. Treba by si clovek myslel, ze nikoli pes, ale on sam psovi slouzi a posluhuje. Jak moc psi laska cloveku naplni srdce stestim a radosti, tak moc pak ze srdce ukroji, kdyz se naposled rozlouci. Navzdy pak zustava sledkobolna vzpominka na chvile sdilene lasky, pohody a trpeliveho porozumeni. A mohl-li by clovek neco podobneho prozit, kdyby pes nemel dusi? Nemohl! Pes ma dusi. To mi nikdo nevymluvi!

  6. Tohle jsou vždycky smutné situace. Ale jak vždy říkám já, nikdy není nic tak černé, jak to zprvu vypadá. Možná jsem až přílišný optimista, ale.. jistě se to podaří nějak vyřešit ke spokojenosti všech.
    A jak už bylo řečeno, psu je úplně jedno,v jak velké prostoře je, hlavně když tam není sám a má tam vše, co potřebuje.. pelíšek, misku a páníčka.
    Potom už stačí procházky ven a je spokojený.
    Ale zase, je to pes od psa, nedokážu odhadnout, jak by reagovala Ela, ale myslím, že pokud by to dopadlo tak, že byste nemohly být nakonec spolu, nesla by to těžce. A o Tobě ani nemluvě. Jste na sebe zvyklé..
    No, ono se to nějak vyřeší. Každopádně držím vám oběma palce a pevně doufám, že to dobře dopadne! Budu netrpělivě očekávat další zprávy..🙂

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s