Stárnu? Ne už jsem stará…

– Do autobusu či tramvaje, pokud nemají nízký nástup, lezu těžce, ještě hůř když vystupuju.

– Lidi mě pouštějí v MHD sednout jen mě zmerčí jak se hrabu po schodech

– Než se rozejdu, skřípu zubama, jak překonávám bolest v kloubech

– Do schodů a ze schodů se bez zábradlí neobejdu.

– Vždycky jsem držela krok  s novinkama v elektronice. Dnes už vidím, že to nejde. Dotykový mobil jsem prodala a ještě ráda se vrátila k tlačítkové Nokii, ale s dobrým vybavením (opět dual sim). SMS jsem nebyla schopná naťukat  skoro ani jedno slovo dobře .

– Na procházky a na výlety jedině s trekingovými holemi

– Šaty do divadla musí mít rukávy, výstřih tak akorát a délku nejméně pod kolena a musí být černé, spíše nenápadné (stahovací body samozřejmě)

– Boty jedině na nízkém podpatku

– Fujtajbl hnědé fleky na rukách

– V zimě něco na hlavě, raději už i na podzim

– Spím po “o”

– Opakuji se, takže děti i vnučky si už ukazují na prstech kolikrát to slyšely

Mno, našlo by se toho víc.

Jen jedno je mi divný, jak je to možný, že si pořád připadám mladě?

Obrázek z Facebooku

Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

12 thoughts on “Stárnu? Ne už jsem stará…

  1. Naďo, mluvíš mi z duše.😀 Dotykový mobil jsem neměla, protože se svými prsty netrefím na požadované místo. Jen se mi každý rok mění číslovka u jména, ale já si na ty roky nepřipadám.
    Přeji pohodové stárnutí.🙂

  2. jen jestli to nebude tím, že „hlava“ prostě nestárne. Stárnou jen děti kolem nás. U dospělých ten čas člověk nějak nevnímá

  3. Jsem teď ve fázi,kdy už chápu, proč je třeba vstát v dostatečném předstihu před zastávkou a narovnat záda. Dotykáč ale Výletům a procházkám zatím dost pomáhá🙂 a zvládám. Ale moc Vám fandím a článek mě moc potěšil🙂

  4. Já bych řekla že dozráváme. Stará může být pouze neživá věc. Ani růže, ani ovoce, ani živý člověk nestárne. To je pouze nevhodně používaný výraz..

  5. Porad si pripadame mladi! Proc? Vtip spociva v tom, ze nase duse nestarne. Kdyz jsme dosahli sestnacti sedmnacti let, dozrali jsme emocialne. A to uz nam zustava na cely zivot. Proto se clovek muze zamilovat v neuveritelne vysokem veku. Vsechno se se na nas, v nas, s nami meni, jen duse je stale svezi, zvedava, stastna, nestastna, dychtiva a nedockava. Telo a mysl mohou byt unavene, opotrebovane, chatrajici, jen duse (dokud ma clovek vsech pet pohromade) je podstatou naseho byti. Jak clovek jde svetem, potkava nejruznejsi lidi, je svedkem promen svych bliznich, ale porad se tesi z kazdeho radostneho zjisteni (kdyz se detem, vnoucatum dari, pratele jsou nejen verni, ale porad stejne uprimni atd. atd.). Radostnym zjistenim je, ze duse nestarne…

  6. To je báječně napsané! Neprošla jsem tedy ještě všechna popsaná stádia, ale mnohá se mne opravdu týkají…nu což, hlavně, že funguje ten poslední odstavec!!!

  7. Stárne tělo, duše však nestárne. Ty jsi ve své hlavě pořád mladá, jen tělo už cítí klouby, každý krok, chůzi do schodů, občas závratě. Ale třeba nejmodernější techniky, myslím, že jsi už leccos zvládla (a tvý vnoučata v tvých letech, kdovíjací budou?) S dotykáčem si hlavu nelámej, moje kamarádka ho má už nějaký měsíc a vždycky zuří. Asi má svoje plusy, ale taky svoje mínusy, a pak, tlačítkový mobil bohatě stačí. Potřebuješ přece volat, přijmout hovor, případně esemesku. Jestli tam máš ještě focení a třeba muziku, je to bonus.
    A na internetový srandičky může být třeba tablet…
    Ještě abych se vrátila k tomu, co jsi napsala. Nejsi stará, jen jsi toho hodně prožila. Duchem jsi mladá a to je důležitý, protože leckdy dnešní třicátníci jsou starší než ti šedesátiletí.

  8. Tak a ztratil se mi komentář.
    Takže znovu…
    Je stáří a stáří. Tělo stárne, o tom není sporu. Ale duše je stále mladá, to je poznat. Dokud je člověk otevřený novinkám a schopný něco nalézat, potud je mladý. Klouby sice možná zrazují, kůže už není taky tak pěkná a vypjatá, vlasy ztratily pružnost, ale schopnost přemýšlet, nechat se okouzlit pěkným výhledem, chuť něco vytvářet, to je důkaz, že duše je mladá.
    S tím dotykáčem si nedělej hlavu, sama mám hrůzu z představy, že jednou přijde den, kdy nebude nic jiného. Dokud jsou klasické mobily, jsem ráda. A zvládáš toho dost, i po té technické stránce.
    Hlavu vzhůru, Nadi!

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s