Jestli existuje nějaký bůh, nechť mě chrání před vakuovými pytli.
Dnes jsem si přečetla výhodnou nabídku, která mě vyděsila, http://amplion.centrum.cz/29867-sada-sesti-vakuovych-pytlu-s-63-slevou?utm_content=29867-sada-vakuovych-pytlu&utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_campaign=A&utm_term=position-13
Za tak malý peníz dokonce 6 těch pytlů, do kterých bych mohla nacpat vše co je hadrové.
Proč mě ten úžasný kup vyděsil? Představila jsem si, že bych jej využila a místo, abych ty hadrotiny vyhodila, vysála bych je do těch pytlů a uskladnila kdesi v domě, či bytě na dobu, co kdyby bylo o oblečení nouze, nebo co kdybych je chtěla ještě někdy nosit, nebo co kdybych zhubla a zaneřádila si s tím bydlení… Vzpomněla jsem si na jistou osobu, která ještě 20 let po II. celostátní spartakiádě nosila na doma spartakiádní tričko, ne tak tohle není můj případ….
Na druhou stranu, existuje ještě dnes nějaký textilní kousek, který byl vyroben z přírodního materiálu na věčné časy, jako jupka či suknice Babičky Boženy Němcové, jak se s nimi babička chlubila?
Mám doma kožich, nikdo ho nechce, je demode a já se do něj nevejdu, i když by mi demode nevadilo. Je to velurák a je mi líto ho vyhodit, natož uzavřít ho do vysátého pytle. Neznám bezdomovkyni, které by se hodil a tomu kožichu bych další život dopřála. Asi si bezdomovkyně můj článek nepřečte, pochybuji, že by měla kdesi počítač, nebo chodila do počítačové kavárny a navíc! ČETLA MOJE ČLÁNKY .
Do kontejneru ho dát nechci, co kdyby ho někdo zobchodoval, a to bych mu nepřála, žádný prachy, je to kožich davajka…
Chudák, nemá ani na trenky, ale můj velurák by mu nebyl…