Proč mají lidi povinnost rozdávat radost?

Tak takovou otázku jsem obdržela, abych se zamyslela.

Tak za prvé, nemyslím si,  že lidé přicházejí na svět proto, aby plnili nějakou povinnost mimo jediné: Aby se dále rozmnožovali, ovšem proč, to tedy nevím. Nevím proč vůbec lidi existují, natož, že přichází na svět, aby plnili tuto povinnost, protože rozmnožování není všem dáno, někdo se nerozmnoží a nerozmnoží, kdyby se na hlavu stavěl nahý a v průvanu.. Není známo, kdo a jaké povinnosti má určovat. Komu se lidi z plnění jakýchsi povinností budou zodpovídat? 

Já si myslím že spojení slov povinnost a rozdávání radosti si odporuje. Jestliže někdo něco dělá z povinnosti a zdarma, pak to moc radosti nepřinese, jedině když to dělá za peníze, což bude jiný případ, než v jaké souvislosti jsem obdržela dotaz. Jde totiž o rozdávání radostí nezištně, ale pak to nemůže být povinně. Je to jen básnický (nebo filozofický?) obrat.

Příroda nás vybavila mnoha schopnostmi, ale zároveň ponechala na člověku, jak je zúročí, žádnou povinnost, jak s nimi nakládat lidstvu nepředepsala. Zrovna tak, jako ostatním živočichům i rostlinám. Proč tu vůbec jsme, já nevím, množíme se v rámci milujte se a množte se, ale více konáme podle – žerte se a perte se… (Stvoření světa)

Tak a už ten kec, mec, lívanec (Werich) ukončím, možná tím někomu udělám radost.

525402_3899121336343_483375494_n

Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

14 thoughts on “Proč mají lidi povinnost rozdávat radost?

  1. Taky si nemyslím, že lidé mají nějakou povinnost rozdávat radost. Jsem přesvědčený, že kdyby všichni všem jen rozdávali radost – i když to vypadá na pohled jako idyla – ve skutečnosti by to bylo k nesnesení. Kdyby pro nic jiného, tak proto, že by rozdávání radosti v takovém pojetí bylo jen obyčejnou „houskou na krámě“, takže bychom v nekonečně monotónním moři radosti ocenili vzácnou lumpárnu jako doušek živé sladké vody🙂. Jsem rád, když mi opravdovou radost dává jen semtam někdo a já to v porovnání s mnohými běžnými neradostmi vůkol vnímám jako záblesk diamantu v hoře mazlavé hlušiny.

  2. Povinnost se rozmnožovat je asi takovou povinností jako povinnost rozdávat radost🙂 Však se nic nestane, když se rozmnožovat nebudeme, prostě pomřem a na zeměkouli budou mít zvířata klid ke svému potravnímu řetězci🙂 A vůbec slovo povinnost se mi nelíbí. Buď to dělám ráda, nebo ať to raději nedělám vůbec. A beztak nejvíc radosti potřebují dostat ti, kteří ji zrovna necítí…. mám čekat, až nejdřív dají, než ji dám já? Že je to jejich povinnost?? Ale že by lidé měli raději rozdávat radost než nenávist, to beru🙂

  3. Lide a kazdy clovek od samotneho narozeni ma radu povinnosti. Zadnou povinnost neciti jenom sebevrah. Ten nema povinnost k nicemu, k nikomu, ani k sobe. Nejdulezitejsi povinnosti nam zadava evolucni zakon. Za plneni povinnosti rozmnozovani nas evolucni zakon odmenuje rozkosi, za plneni povinnoti chranit svuj rod a za rozsirovani sveho teritoria nas prirodni zakony odmenuji radosti na druhou stranu ze zabijeni. A presto ze si to lide neberou za povinnost, s radosti se navzajem rozmnozuji i morduji. Jestlize to nejsou povinnosti, tak proc se lide za 100 tisic let ve vztahu k povinnostem vubec nezmenili: Porad se s radosti rozmnozuji i nenavidi a vrazdi. Proto kazdy kulturni clovek vola: Je nasi povinnosti rozdavat radost! (napriklad pri rozmnozovani), nikoli utrpeni, ktere siri valecne konflikty.

    Ps. Jisteze se kazdy muze vyhnout jakekoli povinnosti. Napr. muzeme zanedbvat povinnost pecovat o sve blizke od narozeni az po hor’ky konec, dokonce i o vlastni kondici, nastesti pojeti osobni svobody nezbujelo tak, aby v realnem svete prevladlo neplneni povinnosti. Az to nastane, to bude konec sveta – toho lidskeho. A proc k povinnostem patri povinnost rozdavat radost? Protoze ona ani neni zadna dulezitejsi povinnost. I hloupe slusne chovani a zdvorile vystupovani neni nic jineho nez povinnost rozdavat radost.

    Kdyz to ted ctu, vidim, ze s tim asi nikomu zadnou velkou radost neudelam. Ale napsal jsem to dobrovolne! Zadnou povinnost jsem necitil!

      • To je prave paradox povinnosti: Je mnoho veci, ktere proste musime udelat. Jsou naprosto nevyhnutelne a presto je plnime bez velkeho usili. A nebo treba s velikym usilim, ale nikdo nas k plneni cele rady povinnosti nenuti, a presto je vykonavame radi. Napr. kdyz se na nas nahle usmeje az do te chvile urvane miminko, zmocni se nas dobrovolne povinnost urvaneho cvrcka nezabit. Najednou nam ona povinnost starast se o pristi generaci neprijde jako povinnost na zabiti. Tak i ja jsem se dobrovolne podelil o sve presvedceni, ze rozdavat radost je povinnost k zachovani lidskeho rodu naprosto nezbytna, nekdy tezka, ci marna, ale nezbytna. Bylo by to nekonecne utrpeni, kdybychom radu povinnosti nevykonavali dobrovolne nebo dokonce ochotne a s nadsenim.
        V anglictine existuje pojem tzv „double negativ‘, ktery znamena, ze v zaporne vete muze byt pouze jeden ( nebo lichy pocet) zaporu. Z cestiny jsou anglosasove na vetvi. V anglictine veta „Mam nic.“ je presne to, co Cech vyjadri vetou „Nemam nic.“ Z takove vety je anglosas na vetvi: Pro nej jasne znamena – nemit nic – mit prave vsechno a jen to nic mu chybi. Tak nejak je to s povinnosti, kterou vykonavam rad. Jestlize rad rozdavam radost, pak jaka je to povinnost? Ale pro ceskou povahu je to stejne hrozne pomysleni, ze by mel povinnost byt mily, vesely, laskavy, dobrotivy, rozdavajici radost. Jestlize by to nekdo nazval povinnosti k preziti, pak roduverny C’ech schvalne bude nerudny a nezdvorily, aby demonstroval svou svobodnou mysl a neuctu k povinnostem.
        Doufam, ze touto negaci jsem negoval tu predchazejici. A opet volam: Neni dulezitejsi a radostnejsi povinnosti ze vsech, nez povinnost rozdavat radost!

        • A s tou moznosti? Ta patri do oblasti existencionalni otazky Svobodne lidske volby. S tou se clovek musi vyrovnavat po cely zivot. Nastesti nas kazda volba netrapi tak zasadnim zpusobem, abychom nad ni premysleli treba o smyslu zivota. Budu-li dusledny, pak reknu, ze je velmi proste se rozhodnout mezi tim, zda budu rozdavat radost, a nebo si budu libovat v tom, jak lezu lidem na nervy. Ostatne jsme toho svedky na kazdem kroku, jak nestastni, zklamani, zraneni, opusteni, bezradni lide hledaji spasu v nesnesitelnem chovani. Povinnosti, tech, kterych se to tak nedotyka, je aby nestastnym pomahali kazdym pokusem poskytnout trosku radosti. Kazdy mame moznost se obcas a treba jen na chvilku chovali jako matka Tereza. Prave tak kazdy ma moznost trumfovat ty nestastniky jeste zavilejsim chovanim. Ovsem tu moznost ma kazdy z nas a mnozi z nas ji hojne, ale je to evidentne hrich. Hrich proti povinnosti byt laskavy, proti povinnosti rozdavat radost. Neni to radostne zjisteni?

  4. Lidi by se měli spíš učit rozdávat radost, protože ne každý to umí a ne každý je toho schopný. Ale povinnost rozdávat radost, už to slovní spojení ve mě vyvolává velkou otázku. Stejně jako povinnost se rozmnožovat, což by lidstvo degradovalo na velkochov a množírny. Samozřejmě je lepší mít děti než nemít děti, ale pokud někdo nemá děti, nedělá to z něj méně cenného člověka – pokud je jako člověk slušný, tj.nekrade, nevraždí a nerozvrací rodiny ostatních, případně neškodí lidem v podobě pomluv.
    Radost a rozdávání radosti by mělo vycházet ze srdce a ne z pocitu povinnosti. Jedinou povinnost, kterou bych uznala, je povinnost chovat se k blízkým i cizím přinejmenším slušně. To kdyby každý dodržel, bylo by asi dobře na světě. Jenže ani tohle není možné…
    V souvislosti s tímto článkem a s komentáři jsem si vzpomněla na jednu větu z filmu Náš děda – pokud se budu chovat ke všem stejně, nebudu dělat mezi lidmi rozdíly. Pokud se k někomu budu chovat jinak, stane se vyjímečným.

    • Taky jsem si vzpomnel na jednu okridlenou vetu. Neni vyjadrena akademickym jazykem, ale je trefna: Sranda musi byt, i kdyby tatu ves’eli. Vsimnete si slovesa „musi byt“… Lidovy a docela obhroubly stry’c to vyjadril pregnantne a nepotreboval sermovat s tim nepohodlnym, ba primo iritujicim slovem, jako je povinnost. Jak jedno slovicko semkne lidi k obhajobe nevrazivosti a zarputilosti. Samozrejme, ze nejde o slovicko povinnost, jde o to, jak sama rikate, ze kdyby lide nedodrzovali(i kdyz nekdy jenom „z musu“, elementarni spolecenske chovani a treba i jeste trochu laskavosti navrch, pak se svet pro nas stal peklem. Je to pro nas skvela moznost, jak se spravne rozhodnout. A ce je ve vztazich mezi lidmi, co se vzajemne sdilene radosti tyce, tak na tom se asi shodneme. Je to sdilena radost. (A povinnosti kazdeho z nas je, snazit se ji porad nekazit.)

      • Nic nemusím…
        Ovšem jestli chci něčeho dosáhnout tak musím.
        Jestli chci sklízet musím zasít.
        Jestli se chci radovat musím rozdávat radost.

        Ale nic nemusím.
        Je to pouze má volba.

        • A i když zaseji nemusím sklízet.
          I když dělám podle mne vše proto abych radost dávala nemusí to druhému radost dělat a já sklízím nenávist.
          I když mám někoho ráda nemusí ten druhý mít rád mne.

          Musím vše přijmout.
          A musím zemřít.

  5. Abychom dokazali prijmout smrt, musime se smirit. Smirit sami se sebou, se svym osudem, s tim, ze uz se nam zadne ambice nesplni, s tim, ze to, co se nam v zivote podarilo, tak to stalo za to…

    Dekuji vsem, kteri si precetli moje poznamky v debate; a vsem, kteri uznali, ze nemame zadnou povinnost (dokonce ani sami k sobe a k vlastnimu zivou), a pritom uznali, ze nebudeme-li se snazit si nase zivoty navzajem zprijemnit, pak zle se nam na tom svete povede.

    • Dennisi, máme povinnost. Za celý život musíme děkovat Bohu. Děkovat za vše. Za každou příležitost kterou nám dal. I když jsme některou nevyužili…
      Na smrt se dívám pouze jako na nový začátek. Život žiji abych se naučila. Naučila všemu co mám. Naučila a pochopila. Pokud žiji tak mám možnost učit se. Proto děkuji za každý okamžik života. Za každou novou příležitost k poznání. Chci využít každou minutu… Přeji hodně štěstí.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s