Mělo by se střídat

leky Nevím, jak to chodí ve světě, jestli tam doktoři do receptů napíšou 3ml něčeho na rýmu, nebo nějaký inzulín, či něco na opruzené partie a ostatní nechají na lékárnících, nebo je ve světě doktor ten, co určuje čím by se měl pacoš léčit. Někdy totiž trvá dlouho než si chudák nemocný své léky osvojí bez toho, aby mu místo dobře, nedělaly nedobře. U nás doma je to tak s inzulínem. Nějaký čas se vychytávalo, který by to měl být.

Ne všechno levné je pro lidi to pravé, ale i naopak. Nejsem naivní babička, abych nevěděla, že se doktor často rozhoduje podle toho, jaké mu farmaceutický dodavatel dá “firemní propagační předměty”. Já jsem např. uvítala, když mi byly 2 léky nahrazeny jedním, byť dražším, na který si samozřejmě připlácím víc, ale je to pohodlí s polykáním. Naopak na zvýšený cholesterol jsem si s paní doktorkou dohodla ten nejlevnější, který také zabírá, u mě bez problému, u jiných prý problematicky.

Vypadá to, že za chvíli budou o způsobu léčby rozhodovat šamani, nebo báby bylinkářky. Možná se pak stane zdravotnictví křišťálově čisté, neboť odpadnou korumpovatelně možné vztahy a to i u lékárníků, na které si nyní brousí zuby farmaceutické firmy, které dosud obíhaly lékaře. Ony firmy samozřejmě mají už teď svoje magisterské ovečky, které dávají přednost jejich lékům, těm bezreceptovým, protože právě ty, jsou opravdu nejlepší a nejúčinnější.

Tuhle jsem kupovala mastičku a byla mi nabídnuty dvě, na potíže, které jsem přednesla. Chtěla jsem radu, která je účinnější. Paní magistra mi docela odsekla, že to tedy ona neví, ať si to doma vyzkoušíme. Je jasné, že na Chodově v nákupním středisku mají klientelu dost velkou, tak co by se namáhali s nějakou poradou.

A jak to celé vidím já?

“Mělo by se střídat, jsme taky potřební něčeho navíc”, prohlásil malý magistr a rozhlédl se po magistrech, kteří mu naslouchali. “Samozřejmě, střídat”, ozvalo se ze všech stran a magisterský lobbing se vrhl na ministra.

Ten se zamyslel a řekl. Je to tak, doktoři už mají dost, Teď zase budou tahat pilku magisterský. “A co lidi”, zeptala se naivní asistentka. “Mno, co lidi, však si zvyknou, hřbeti” (termín pro obecný lid z divadelní hry “Lucerna”)

Už je to tak, pánové Šimku a Grossmanne, dovolila jsem si volně parafrázovat dvě věty z vaší povídky “Moje jízda tramvají” Snad mi to tam nahoře odpustíte 🙂

„Mělo by se střídat, jsme taky unavení,“ prohlásil malý dědeček a rozhlédl se po lidech, kteří seděli. „Samozřejmě, střídat,“ ozvalo se ze všech stran a stojící se vrhli na sedící. Moje jízda tramvají Miloslav Šimek & Jiří Grossmann.

simek_grossman

Fotografie vypůjčené z internetu.

Pro Fredy Krugera

Dobrý den, pane ministře

vlada_2010 Ano, pan ministr Hegr jednou rukou peníze vydal (lékaři) a slíbil, že vydá ještě jednou (sestry) a druhou rukou musí ty peníze zase někde shrábnout. Má jen jeden měšec a ten nenafoukne ani náhodou. Oslíčkové co se mají otřást a přidat do měšce jsou ti oslíčci, co jsou nemocní. Patří jim to, mají být zdraví. Pořád se někde přejídají, pijí alkoholické nápoje, hulí, nečistí si zuby, nejí bio potraviny, padají ze žebříků a pak si myslí, že se budou válet v nemocnici zadarmo, nebo jen za chudobný poplatek. Tak to se jim musí zatrhnout, musí se přitvrdit.

To, že staří mají opotřebené klouby ať jsou tlustí nebo tencí, to že je třeba od mládí žere nemoc, kterou nikdo neví kde se bere, když už ji mají i děti (cukrovka), to že tato nemoc i při správné údržbě postupuje tak, že ničí ostatní orgány a na stará kolena krutě zaútočí, to, že lidi přijdou na svět s vrozenými vadami, to že je jídlo a ošacení plné chemie a má vliv na zdraví lidí (ne že ne!), to že mají žaludeční vředy ze zběsilého stylu života, aby vydělávali koruny pro rodinu, nikoho nezajímá. Seš chcípák? Tak plať, ať můžou naši lékaři brát plat jako v Německu. Že máš, oslíčku, taky jen jeden měšec, do kterého přitéká stále stejná, poněkud malá částka? No a? Tak šetři! Na čem, když máš stále stejně? No přeci na jídle, kde jinde…

Vždycky jsem si myslela, že se ministr za svůj rezort pere, že se pere za svůj rozpočet, že umí zdůvodnit, proč potřebuje tolik a tolik, že vláda uzná, že má pravdu a ubere u jiného rezortu. Že si vláda neví rady, který rezort ochudí na úkor potřebnějšího? Že všichni natahují ruce se svými měšci a křičí  – nám, nám, my jsme nejvíce potřební? Že se částka k rozdělení rok co rok tenčí?  Ale vědí. Koho jiného odrbat než ty, co se nemůžou bránit. Invalidy, důchodce, nemocné, matky a otce samoživitele, a pod., když ze společných peněz musí zbýt na bráchy, strejdy, taťky na předražené zakázky.

Že to vidím černě? Že jsem kverulant? Hmmmm, to jediné mi zbývá.

kolinko

Tohle mi dnes přišlo mailem!!!

Ten tunel s tím krásným jménem Blanka

winner08 Blanco znamená ve španělštině bílý, ale také nekrytý šek, nepopsaný papír, vynechané místo a taky strašpytlovský. To je jen malá ukázka všech možných významů ve španělštině. Něco z těchto výrazů by se šiklo i na “Tunel Blanka”. Nevím kdo podepsal smlouvu se zhotovitelem stavby, Metrostavem Praha na realizaci stavby  “Tunel Blanka” v Praze, ale tunel to bude přímo výstavní, Nejen ve skutečnosti, ale i jako puštění žilou investorovi, zde zřejmě Městu Praze.

Smlouva o dílo by měla být pro tak velkou zakázku určitě připravována a kontrolována renomovanými právníky, kteří přeci nejsou žádní votroubkové a hájí především zájmy své strany, která je platí. Je to přeci jejich výkladní skříň. Ha a tady je zvláštnost, že právníci obou stran hájili zájmy jen strany jedné a tak ta druhá, chuděra, byla bita a smlouva byla uzavřena pro ni úplně nevýhodně.

Jak je to možné?

Smlouvu jsem nečetla, beru za informaci tento článek – klik 

1. Jak je možné, že ve smlouvě nebyla dohodnuta pevná cena a cena se může stále navyšovat (však se zdůvodnění najde vždy)

2. Jak je možné, že ve smlouvě nebyly dohodnuty sankce za nedodržení termínů jak dílčích, tak i dokončení stavby?

3. Jak byl prováděn geologický průzkum (kým?), když se tunel dvakrát propadl?

4. Jak je možné, že se v souvislosti s prudkým navýšením ceny uvažuje o zpoždění stavby a to dost podstatné?

5. Kolikrát se ještě cena navýší?

6. Proč jsou prováděna výběrová řízení, kde se zohledňuje i cena za dílo, když se posléze na cenu vůbec nehledí?

Na tyto otázky by se dalo odpovědět asi takto:

Můžeme si vybrat. Buď se jedná o lidi, kterým nikdy neměla být svěřena taková moc, aby jí zneužili svojí hloupostí, nevzdělaností a nekompetentností, o lidi, se sníženým inteligenčním kvocientem, votroubky až blbce, nebo, že by se jednalo o lidi všeho schopné a to i schopné přijímat úplatky. No je ještě nějaká jiná možnost než jsou tyto dvě?

A kdo to bude všechno platiti? Vy, moji milí, všichni co odvádíte daně, ale i my, co jsme je už za celý život odvedli, protože se nám za ty daně dostane pláč politiků a ministrů, že holt na nic nejsou peníze, že musíme být rozumní a utáhnout si opasky.

BSgj3H438296-02

Na obrázcích: Nahoře pes, bílý boxer, dole bílý tygr. Půjčeno z internetu.

Miska bílého mlíčka pro Fredyho. Není Blanka jako Blanka, ale když se ruka k ruce vine tak se dílo podaří.