Tedy, že ale byla včera buřina, jako hrom! Celý den jsme ledva lezli a ledva dejchali a večer se to spustilo. Já vím, neříkám nic nového, celý internet o tom plká už od noci, dokonce spočítali i blesky. Zato já jsem je nepočítala, ani jsem se pro jistotu nedívala na okno. Jen maličkou škvírkou oka jsem zahlídla místo tmavého okna bílou, zářivkovou barvu, jak bylo celé nebe v jednom blesku. Pak práskla ukrutánská rána, snad těsně vedle našeho domu, Ela, do té doby spící, se rozštěkala, kdo se opovažuje rušit její sny a v tom prásk znovu. To už jsem panikařila, popadla jsem ji kolem krku a chlácholila ji, aby se nebála, ona se ale opravdu nebála, zato já ano a to hodně, takže jsem spíš nabádala samu sebe. Přitiskla jsem k sobě její chlupaté horké tělo, které se pro mě stalo bezpečnou pevností. Ela se ani nehnula a takto jsme, jak sochy, přežili ještě další práskanec. Po chvilce rozvášněná bouřka uháněla jinam, ještě trochu po cestě vztekle prskala, ale to už jsem si oddechla. Taky jsem si oddechla, že Ela zůstala živá, že jsem ji neuškrtila.
No a ráno, krásný chladivý větřík vítal dnešní den, kdy jsme podnikli jízdu přes celou Prahu, abychom si přivezli domů nohu. Nohu, pro mého muže. Pan ortoped si ji pro něj připravil po předcházejícím proměření a modelování ze sádry. Tedy, jen koleno se modelovalo. Nastal den, kdy se muž po třičtvrtě roce postavil na obě nohy, i když na jednu trubkovou. Vyslechli jsme jak cvičit chůzi a vůbec co a jak. Měli jsme velkou radost, muž řekl: Konečně budu smět ke kytkám, konečně mi narostla noha! (viz tento článek – klik). Pan ortopéd se s námi rozloučil slovy: “Tak šťastnou cestu na zastávku tramvaje”, my jsme se zasmáli a přeci jen raději odjeli na vozíku k autu.
Tak uvidíme, nastává doba, kdy ten proklínanej stupeň v obýváku bude hezky sloužit jako cvičný schod.
Fotografie vypůjčené z Internetu
foto nahoře: HN – Lukáš Bíba
Foto dole – duha: Profimedia
* Ze života české babičky * 
U nás na jihu Čech, buřina taky pěkně řádila. Ráda se na takové průtrže dívám z balkonu. Tentokrát, jseme ale balkon zavřeli, dokonce vypnuli i počítač a televizi ze sítě a koukali co se to děje. Naštěsí se bouřka ohnula bokem a to nejhorší spustila o kousek dál.
Taky máme v domě, ve vedlejším vchodě pána, krerý chodí s falešnou nohou. Pomáhá si francouzkýma holema, ale venčívá i psa. Tak ať manželovi, nácvik chůze jde. Asi to nebude žádná sranda.
To se mi líbíTo se mi líbí
Mam spoluzaka, ktery po uraze pri fotbalu prisel o nohu a kdo to nevi, nepozna,ze chodi s protezou. Nejspis to bude zpocatku bolet, ale verim, ze Vas muz nacvik vydrzi a za cas se bude pohybovat s jistotou. Preji mu hodne zdravi, aby mel trpelivost a prekonal pocatecni male neuspechy. A Vam dekuji, ze se o nej starate tak obetave.
To se mi líbíTo se mi líbí
🙂 tak to jsou radostné zprávy, doufám, že se Tvlj manžel s nohou dobře „sžije“.
Jinak bouřka byla veliká, ale já se nebojím, však jsem měla doma drahou polovičku. A fenku též. Právě hárá, takže má jiné starost a bouřka ji výjiměčně moc nezajímá…
To se mi líbíTo se mi líbí
Manželovi, ale i tobě přeji hodně trpělivosti. Krásná věta: „Konečně budu smět ke kytkám, konečně mi narostla noha!“
U nás se přehnalo jen malé torzo bouřky. Párkrát to bouchlo, blejsklo, ale tak efektní jako u vás v Praze to nebylo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky vám za povzbudivá slova!
Ta noha je velká motivace, půjde to pomalu, ale jistě, však já už na to dohlédnu ! 🙂
Švagr, fotbalista napsal sms: V sobotu je utkání v S. Napsal jsem tě do sestavy! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Já bouřky miluju, a na přírodní ohňostroj na obloze se vydržím koukat od začátku až do konce představení. Zajímavé je, že tady na jižním Vancouver Island jsou bouřky málokdy. Možná dvakrát do roka (pokud vůbec) se několikrát zableskne a zahřmí, a tím to zvadne. Nemohu říct, že by to naší Willy vadilo; ona (na rozdíl ode mne) bouřky ráda nemá.
Držím palce manželovi, s jeho přístupem k věci to určitě všecko zvládne bez potíží.
To se mi líbíTo se mi líbí
Připojuju se k přáním dobrého průběhu tréningu a zdolávání onoho schůdku směrem na zahradu a i když v sestavě fotbalového družstva bude tvůj muž ještě nejspíš nevyužitý, jistě se zlepší místní bezpečnostní situace i u bazénu, kam si příště už nezvaní hosté svévolně nedovolí a třeba taky některý ze záběrů tvého objektivu časem místo k bílé šmouze letadla letícímu nad korunami stromů ke slunci, by mohl zamířit pod těma korunama k nižšímu horizontu směrem na lid domácí na trávě u bazénu se hemžící. 🙂
A jak děda, do finale soutěže postoupivší?
To se mi líbíTo se mi líbí
Po krušné noci hezké ráno, přeji vám oběma šťastnou cestu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Ta bouřka včera nebyla vůbec pěkná… takové velké blesky jsem snad ještě ani nezažila! Nebylo to nic příjemného. Jsem ráda, že jste obě v pořádku 🙂 Slyšela jsem opravdu ošklivé zvěsti o tom, co všechno napáchala.
A jinak, jako ostatní, přeji úspěšný trénink nové nohy!!! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak nezbývá než k nové noze gratulovat! Ať pěkně slouží a hlavně dlouho a ať dědu dobře poslouchá.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak ať nová noha dobře slouží.
Tady bouřka nebyla, ale po ránu jsem četla jak si v Česku zařádila.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky za přání, dědu budu drezírovat. Doufám, že takovou buřinu dlouho nezažiju. Jarko Jar., snad tě potěšilo to DVD 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Přeji manželovi dobré sžívání s novou nohou a ať mu dobře slouží. Ať si časem může i poskočit.
Držím palce, bude to chtít hodně trpělivosti. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
U nás by sme aj nejakú búrku radi prijali, aspoň by sa trochu ochladilo, však to posuňte trochu na východ.
Tiež gratulujem manželovi k novému komponentu, nech mu upgrade vyjde bez porúch a zbytočných resetov!
To se mi líbíTo se mi líbí
Bouřky mi celkem nevadí, zastihnou-li mě doma, i když tentokrát blýskalo všude kolem a jednou si uráčilo švihnout i do nás. Vypadla elektrika a já ještě půl hodiny „počítačoval“ na baterku a pak mi v mém nadměrně elektrifikovaném bytě nezbylo než jít spát :-).
Ať to sžívání s nohou probíhá bez problémů, myslím, že je to velmi pozitivní „milník“, který může vlít do žil hodně optimismu. Tak ať vlévá proudem bouřkové průtrže mračen!
To se mi líbíTo se mi líbí
Trpělivost a denní cvičení, nic se s tím nedá jiného dělat, pak můžeme čekat dobré výsledky. Blanko, poslala bych ti tam nějakou mírnější buřinu, tohle bylo fakt strašidelný! Vidím, Petře, že elektrika byla obnovena, tedy, píšeš-li z domu.
Všem děkuji za přání do nového startu s nohou 🙂 Pan ortopéd trval na tom, že musí jít kupředu levá a pak teprve pravá. Uvidíme co to udělá 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Já bouřky rád …
Vždycky si při nich vzpomenu na dědečka z Jirotkova Saturnina.
A oba s mužem vykročte do optimistějších časů. Lhostejno, kterou nohou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky, Pavle.
To se mi líbíTo se mi líbí
Bouřek se bojím dokonce i doma za okny, zejména když je to bouřka oslnivá a hodně práskající, že mám pocit, jako by mělo každou chvíli udeřit právě do našeho domu.
Když mě chytne bouřka venku, to je už úplná hrůza. Když mám přejít sillnici, připadám si, jako bych šla na smrt a když se mi podaří přejít, plížím se podle stěn domů. Ve městě je dobré, že člověk může někam zapadnout, na dědině je to horší.
Manželovi přeji, aby se mu pěkně chodilo a abyste mohli jste udělat ještě několik pěkných špacírů.
A když ne dálkové pochody, tak aby se manžel prošel aspoň po zahradě a pokochal se pohledem na kytky a stromy…
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak, a do tance! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky, Vendy a Anonyme, zatím tancuju já kolem muže :-), ale lepší se to!
To se mi líbíTo se mi líbí
Naďo, je těžké vybrat z vašich článků ten nejlepší. Líbí se mi všechny, tak jsem dala o Daně Medřické, protože jsem ji měla vždy ráda. To ale neznamená, že by se mi nelíbily jiné. Ouvej, to je dilema. Už vás znám dlouho – tedy virtuálně – obdivuji vás, ač většinou nekomentuji, ale ráda vaše články čtu. Tak jako v lidovkách, tak tady. Tam je také pár mých oblíbenců, však je znáte. Zdravím a ještě dlouho pište! Ruža
To se mi líbíTo se mi líbí